Studie bytových domů a administrativní budovy u Raudnitzova domu
Praha 5, Hlubočepy,

Pozemky na kterých je navržena studie jsou nyní nevyužité, zanedbané a nejsou uzpůsobeny pro rekreaci a pobyt obyvatel Hlubočep. Navazující kulturní památka Raudnitzův dům je po rekonstrukci a kontrastuje s neudržovaným okolím. Zástavba vlastní čtvrtě Hlubočepy se nachází v údolí Dalejského potoka. Podél hlavní ulice, Hlubočepské, zvedající se na západ na Barrandov a vedoucí na severovýchod na Zlíchov se nachází většina domů. Jsou to hlavně rodinné domky, přesto se v údolí nachází několik patrových staveb. Součástí historické obce a katastrálního území Hlubočepy je i širší okolí, do kterého patří čtvrti Starý a Nový Barrandov, Klukovice, Zlíchov a Žvahov. Ve čtvrti se také nachází železniční nádraží (Praha-Hlubočepy, na trati číslo 173) a jedna železniční zastávka (Praha-Žvahov, trať číslo 122). Viadukt Pražského Semmeringu, který se vypíná nad celým údolím, dává Hlubočepům charakteristický vzhled. Hlavní tepnou automobilové dopravy je Hlubočepská ulice, která byla dopravně odlehčena na Barrandov je od 80. let pomocí čtyřproudé silnice z Barrandovského mostu. Nové objekty jsou navrženy jako tři hmoty s drobnými architektonickými prvky a valbovými střechami typově podobné s okolní zástavbou. Objekt u potoka má čistě bytový charakter s podzemními garážovými stáními. Administrativní objekt, který je nejblíže Raudnitzovu domu má hlavní hmotu prosklenou s komunikační „věží“ zakončenou vysokou valbovou střechou. Prosklený objekt bude odrážet okolní zeleň a potlačí hmotnost zástavby. Hlavní bytový objekt má potom smíšenou bytovou funkci a funkci určenou pro služby v přízemí objektu. Garážová stání tohoto objektu a administrativního objektu mají společný vjezd mezi sebou do podzemí. V tomto sjezdu je řešen i domovní odpad a zásobování obchodů. Hlavní bytový objekt  je členěn ve fasádách na 5 samostatných hmot, které jsou barevně odlišeny. Objekt  je navržen jako spojnice mezi historickým parkem a plánovaným lesoparkem památky „pod školou“. Toto propojení je zdůrazněno odlišnou střechou této hmoty barvou i „průchodem“ pro pěší. Přízemí objektu je věnováno službám, které jsou přístupny z loubí. Průchod tak bude jakousi křižovatkou procházek mezi historickým parkem a lesoparkem se zvýšeným přechodem na přehledném rovném úseku silnice . Na druhé straně potoka potom najdeme parkoviště pro auta návštěvníků lesoparku. Celé řešení předpokládá rekonstrukci historického parku architekta F.J.Thomayera vedle Raudnitzova domu a dále i obnovení ovocných sadů na druhé straně Dalejského potoka spojené se sanací podloží od navážek. Celý tento komplex rekreace by měl být doplněn sportovišti, lesoparkem  „pod školou“ a naučnými stezkami. Dispoziční řešení je navrženo tak, že hlavní bytový objekt má v přízemí jednotlivé provozovny, popřípadě ordinace lékařů s odstavnými stáními před objektem v ulici Na srpečku. Do obytné části se vstupuje z garážových stání nebo 1 nadzemního podlaží. Objekt má dva komunikační vertikální uzly, ze kterých jsou přístupny všechny byty. Byty jsou uvažovány částečně jako malometrážní a v horních patrech potom byty o větší výměře. Skladba bytů byla vytvořena ze zkušeností z komerčních staveb. Každý byt má svou terasu s nádherným výhledem do historického parku či lesoparku.

Architektonická situace